25.2.2004 | Autor: Jindřich Göth

Ještě to nevzdávejte. Bojujte. A pokud opravdu nevíte jak dál, pusťte si tuhle desku. Obsahuje tolik energie, ryzosti a nekonečné muzikantské bravury, že by to rozhýbalo i Golema.


Španělská úderka Ska-P natočila jedno z nejlepších živých alb, které se během posledních let objevily na trhu. Od prvního třísknutí do bubnu až po poslední nadšený výkřik publika jde o čistou a nefalšovanou radost z hudby. Během více než hodiny si ani na okamžik neodpočinete, kapela do vás láduje jeden neuvěřitelně chytlavý a skočný hit za druhým. Vše precizně odehráno se stodesetiprocentním nasazením a odzpíváno hlasem pevným jako řemen. Pokud považujete ska za kolovrátkovou záležitost, pusťte na sebe tuhle zvěř. Svou hudbu kombinují s punkovou energií a dravostí, popovou ladnou melodikou a špikují sborovými refrény, při nichž se vám zatočí hlava, naskočí husí kůže a vhrknou slzy do očí. Navíc je celá tahle neskutečná jízda odzpívána španělsky, což dává už tak skvělým písničkám další neodolatelný rozměr. Jestli stále ještě pochybujete, poslechněte si skladbu Mis colegas. Zažijete něco, co už jste možná dlouho necítili. Hrdost. Obyčejnou lidskou hrdost. Najednou budete zase stát pevně na zemi a uvědomíte si svoji cenu a svoje místo na světě. Zdá se vám to přehnané? Tahle kapela to dokáže. Stejně jako to kdysi dokázali The Clash.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/02