23.8.2002 | Autor: DJ Mobley

Ropeadope/Rykodisc/Globus Music (63:31)
Radikální cestu z dusivého objetí bebopové a v širším smyslu slova moderní jazzové tradice hledá newyorská skupina Sex Mob, známá i ze svého loňského vystoupení v pražské Akropoli. Po Rolling Stones, Abbě a Nirvaně si tato rozverná downtownová partička vzala na mušku hrdinského zachránce západního světa Jamese Bonda a nedostižnou filmovou hudbu z dílny legendárního britského skladatele Johna Barryho. Přestože deska vyšla v USA již vloni na podzim, do domácí distribuce se dostala mnohem později, což možná vysvětluje relativní nezájem českého publika, kritiky i bondofilů o tento pozoruhodný umělecký počin. To se musí napravit! Znalce post-moderně obrazoborecké produkce skupiny vedené pozounovým trumpetistou Stevenem Bernsteinem určitě nepřekvapí, že 'Sex Mob dělá Bonda', jak jinak, než po svém. Milovníci koktejlového či popově bombastického hudebního doprovodu věčně zelené bondovské série si jistě naštěstí již dávno obstarali snadno přístupné původní soundtracky nebo antologie Johna Barryho, který má na svém kontě největší hudební úspěchy klasických bondovek ze šedesátých let. Obávám se totiž, že Bernsteinova upřímná, ale nelítostná hudební dekonstrukce by řadovým bondofilům mohla způsobit mírný šokči jiné zdravotní potíže. Zato otrlejší jazzový a rockový posluchač bondovské perly v rukách manhattanských kříženců Sonic Youth s Ornettem Colemanem určitě ocení. Není pochyb o tom, že ironie a pokleslá estetika světa tajných služeb Sex Mobům padnou jak Connerymu bílý smoking. Sex a násilnou akci mají v programovém prohlášení a podobně jako u jejich downtownových souputníků gravitujících okolo klubu Knitting Factory, i hudba Sex Mob dlouhodobě prosperuje v záři barových neonů a televizních obrazovek. Ani tentokrát se Bernstein a jeho spoluhráči saxofonista Briggan Krauss, basista Tony Sherr a bubeník Kenny Wollesen nesnižují k 'jazzovému' sólování, ale přesto je jich jaksi všude plno, nemluvě o hostujícím varhaníkovi Johnu Medeskim nebo neortodoxním 'soulovém sboru'. Z dryáčnického koktejlu Sex Mobů se sice chvílemi zatmí před očima, ale nejsou to nepříjemné závratě. I držitel průkazu 007 by ocenil, jak je pěkně protřepán.



Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/08