4.5.2004 | Autor: Tomáš S. Polívka

Prvotina Sester Steinových byla "jen" dobrá, ale Můj tanec je vynikající! Zatímco na písních prvního alba Lilie polní (2002) bylo znát, že vznikaly v delším časovém období a některé naivnější (byť milé) písničky si nerozuměly s těmi novějšími, "dvojka" je zralá, vyvážená, dotažená a velmi, velmi osobitá. Karolína Kramberská umí být v textech sarkastická, sebeironická i milá, umí podat "velkou pravdu" či moralitu přirozeně a ladně, aniž by jako moralita vypadala ("svoboda je berla pro chudý/ta zbyde každýmu/kdo si všechno zničí"). Dokáže najít poezii i ve věcech totálně všedních, jako je špinavé okno: "sousedka meje už třetí okno/snad našla Ježíše v lavóru s Jarem/houpu se v křesle jsem žena líná/na našem okně bydlí s náma špína/je na mě milá přece bych ji saponátem nezabila". A těch uchu lahodících slovních hříček! "A pnu se po tobě jak réva vinná - nevinná..."


Přestože písničky Sester Steinových zaujmou hlavně textovým sdělením, neznamená to, že by hudba nebyla důležitá. Dokonale slouží slovíčkům. Barvu a výraz vokálů protagonistek podtrhují střízlivé aranže jablkoního Michala Němce, taktéž producenta alba. Němec povolal věhlasné hosty známé i z projektů Jablkoně, např. trumpetistu Michala Geru nebo tubistu Filipa Spáleného, do ansámblu občas citlivě zapojil i housle, baskytaru a bicí. Vzniklo mimořádné album, daleko přesahující pouhý folkově písničkářský dvoreček.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/04