30.4.2003 | Autor: Milan Slezák

Capitol/EMI (54:33)
Ortodoxně pevně stanovené hranice žánru, v daném případě black metalu, to není nic pro kreativního skladatele, vokalistu, programátora a kytaristu Satyra. Pod hlavičkou formace Satyricon nám spolu s bubeníkem Frostem na novém albu jasně demonstruje, že v boji proti stylové strnulosti je třeba řádně vstřebat vlivy jiných stylů. Jeho cesta k mystické tvrdé muzice 21. století představuje v tomto případě blackmetalové zkušenosti smísené s přiměřenými dávkami elektroniky, kořeněné až industriálními záblesky. Změny temp a rytmů, občas nečekaný závan dívčího vokálu, zajímavé zvukové 'doplňky' - to vše dělá z jednotlivých položek alba opusy podkreslující imaginární postmoderní dokument z téměř vylidněných ulic 'ocelového města budoucnosti' po průmyslové havárii.
Satyr si výslednou podobu alba pohlídal i producentsky a jak se zdá, představu měl vcelku jasnou. Popojít o notný kus dál již naznačeným směrem, vymanit se z okovů striktních mantinelů stylu a obohatit jej. Už teď pluje kdesi v obtížně definovatelných, ale o to přitažlivějších vodách. Jaký vítr mu asi bude dout do plachet dál?


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/04