5.1.2003 | Autor: Daniel Vojtíšek

Arista/BMG (76:33)
Na Supernatural Carlos Santana naznačil, jakým směrem se hodlá ubírat. Nové album Shaman se předchozímu podobá především účastí hvězdných hostí v úlohách sólových zpěváků nebo i autorů. Opakování sice bývá matkou moudrosti, ale v tomto případě se nový počin tak úplně nezdařil. Santana a jeho band jsou tradičně nejlepší v 'latinách' jako Adouma, Foo Foo nebo Aye Aye Aye. To jsou rytmické smrště par excellence, jakými Carlos Santana proslul už od svých počátků.

Jedinou skladbou, kde je uveden Santana jako výhradní autor, je pomalá Victory Is Won, ve stylu slavné Samba Pa Ti. Nemá nárokji překonat, nicméně potěší na duši typicky vřelým tónem Santanovy kytary. Zdaleka nejlepším kouskem je ovšem výsledek spolupráce s P.O.D., America. V mohutném soundu kapely se Carlosova kytara mrská jak ryby v čisté vodě. Kdyby spolu P.O.D. a Santana udělali album podobně laděných písniček, bylaby to bomba. Účast dalších umělců (Musiq, Michelle Branch, Seal, Macy Gray, Dido, Citizen Cope atd.) má přídech standardního výkonu bez něčeho neotřelého, jež by se taková spolupráce zdála naznačovat. Výraznější je jedině Chad Kruegerve Why Don#t You & I.

Kapitolou samou pro sebe je závěrečná Novus s hostujícím Placidem Domingem. Domingo je bezesporu vynikající umělec ve svém oboru a Carlos Santana zase ve svém. I přes obecně platnou tezi, že hudby jsou jen dvě, dobrá a špatná, se Santanovi nepodařilo spojit nespojitelné.

Pětadvacet centů z každého exempláře z prvního milionu prodaných půjde na dětskou nadaci Milagro Carlose a Deborah Santanových. Tím by se dal omluvit dav hostí. Doufejme jen, že Carlos Santana nespadne do pekel podobně jako kdysi při epizoděse Sri Chinmoyem. Cesta tam je dlážděna dobrými úmysly ...




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/12