10.4.2003 | Autor: Jaroslav Špulák

Island/Universal Music (31:12)
Několikaminutové nahrávky zámořských punkrockových skupin, které ještě stále baví v tanečku přehrávat všechny ty tříakordové směsky na sto způsobů, jsou příjemnou nadílkou. Krok přes třicet minut kanadských Sum 41 na jejich třetím albu zvýhodňuje nakažlivou melodičnost a rovněž dává prostor několika málo bonusům, které kolekce přinesla.
Nenarodila se proto, aby hledala a tavila další inspirace. Podobné formace odvedou penzum své práce, na desku se jim vejde stejný počet skladeb jako jiným, a když se jedna nebo dvě stanou mediálně hnanými, pak je vystaráno a za oceánem i vyděláno. Sum 41 vydělají první půlkou kolekce. The Hell Song, Over My Head či Still Waiting přinášejí pořádná melodická sousta, jen je do sebe nacpat.
V půli kolekce kvartetu dojde humor i dech (humor je postaven na stylizaci do podob béčkových hororů), teprve s metalizující Mr. Amsterdam se soukolí rozjančí. Hip-hopový nádech v Thanks For Nothing je logickou připomínkou nerezavějící lásky těch čtyř, ovšem závěrečná Hooch budiž porcí pro škarohlídy. Kdo na první poslech monotónní album vyslechne až do konce, dočká se stylové změnky směrem ku swingu a šansonu.
Neberte to ale doslova. Sum 41 jsou veselá kapela.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/03