STEREOLAB: Sound-Dust
26.2.2002 | Autor: Veronika Schmidtová
Elektra/ Warner Music ( 63:32)
Aktuální zvukový balsám na všechna vaše trápení, který namíchali zkušení alchymisté Stereolab, nepostrádá žádnou z očekávaných složek. A špetku tajných přísad obsahuje navíc.
Deska začíná nečekaně rozrušenou, broukanou epizodkou Black Ants In Sound, obsahující hezké, nosné dechové nástroje (včetně flétny). Druhá Spacemonth se ale svižně protancuje ke zvuku i melodii, kteráse očekává. Přičemž milý hlas Laetitie Saedier, v jehož mateřsky něžném odstínu se schoulíte jako ve vyhřáté postýlce, nalézá stále jednodušší způsob vyjadřování. Dodává písničce tak příjemný zábal,že byste se hned nejraději začali učit francouzsky, abyste jí rozuměli. Ani zde se neudála žádná změna, kapela zůstává dvojjazyčná, i když přece jen převládají texty zpívané anglicky. Ale v záplavě anglofonní produkce nakonec francouzština způsobí příjemné osvěžení, ne?
Zvukově se kapela nevychýlila z vytyčené cesty. Kolem nenásilných kláves, probublávajících v nejjednodušších harmoniích, ovine kytary a ostatní nástroje, nazdobí cinkavými aranžmá a nade vším vykrouží Laetitia nerušivý vokál.
Takže pokud vám nevadí určitý stereotyp a dokonalá sterilita prostředí (takhle na albu nabude jeden dojmu, že se všechny ingredience dodávaly v přesně odměřených dávkách, při dokonalé teplotě a za stálého tlaku; chce to zajít na koncert), zvolte na podzim tuto jarně rozzářenou desku. Velmi příjemně opentlené písničky uvolní endorfiny radosti, zmobilizují síly, nabalzámují unavenou mysl.
Body:
časopis Rock&Pop 2001/12