2.12.2004 | Autor: Michal Husák

Good Day Records (43:56 min.)
Těžký oříšek k rozlousknutí, tenhle Nový orchestr snů. Bubeník Štěpán Smetáček je každopádně persona s mimořádně otevřenou myslí a širokými obzory. Svědčí o tom už jen zjištění, že ačkoliv rukou k dílu přispívá na tomto albu celá řada výrazných osobností domácí rockové scény (Mirek Chyška, Marek Minárik, Lenka Dusilová, Vladimír Kulhánek, dechaři Karel Růžička, Filip Jelínek, František Kop atd.) jsou to právě nevšední vize ústředního protagonisty (neboli obsah), které pokaždé přesvědčivě táhnou všelijak pokroucenou a neuchopitelnou skořápku (neboli formu).
Nemá smysl se pokoušet o nějaké žánrové zkratky. Od úvodní bubenické mantry Hallo se kolekce proplétá přes dechy okořeněný bigboš (Dollman), experimentální nářez s psychedelickou náladou (Bubble Crash), zvrácený estrádní funky-swing (Rock'n'roll Tobogan), "obyčejný" rockec (Babycool), rozmazaně skřípavý alternativní kytarový popík (Nejdražší refrén), všemožně maskovanou rizí rockovou hitovku (Pražská), poněkud prázdný elektronický kotrmelec (Dramadrum) a závěrečnou línou barovku (Na drogách) až ke zjištění, že nejsilnější je zase jednou celek.
Šmetáček se zdá být rafinovaný vtipálek. Je to Pan muzikant, a tak - aby nebyla nuda - vše zakuklí, zašmodrchá, a pak se spokojeně usmívá někde v koutku, jak vám zamotal hlavu. Dalším zřetelným rysem nahrávky je nádech jakési roztomilé "amatérskosti" v celkovém vyznění, který jen umocňuje výsledný dojem ničím nesvazovaného, nesmírně zajímavého, nanejvýš sympatického nezávislého rockového experimentování.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/11