12.12.2005 | Autor: Vojtěch Rynda

Atlantic/Warner Music (50:43)
Tahle deska je tak americky tupá, až jeden nevěří, že její autoři skutečně vědí, že V latinsky znamená 5. A nechápe, že jim někdo dovolil vydat už pět alb. Staind jsou typickou ukázkou toho zaoceánského kňouravého rocku pro frustrované puberťáky, který ne a ne zmizet ze soupisek velkých firem, ačkoliv by testy s jistotou prokázaly, že způsobuje atrofii vkusu a mozku. Staind se zmůžou leda na zaměnitelné, nehořlavé, omyvatelné balíčky nu-metalových riffů, ubité hardrockové rytmiky a teskného kvílení, korunované sebelítostivými texty frontmana Aarona Lewise (názvy předchozích desek jako Zmučený nebo Dysfunkce mluví za vše). A jestliže jejich žánroví kolegové Taproot umějí přijít aspoň s parádním refrénem, Staind jsou prostě dokonale marní.

Zlatý hřeb: ani náhodou
Zní to jako: Alice In Chains, Creed, Tool

Body: