28.2.2007 | Autor: Pavel Klusák (Týden)

Doxy/EmArcy/Universal (50:01)
Šestasedmdesátiletý klasik tenorsaxofonu si před pěti lety vysloužil pozornost a ocenění albem Without A Song, kterým reagoval na jedenácté září. Tentokrát je klidnější: ve třech evergreenech a čtyřech jeho vlastních skladbách těžko najít bůhvíjak převratná místa, ale Rollins nejde pod dobrý standard. Místa, jež se zdají trochu zdlouhavá, vynahradí záblesky té síly, která září z jazzových velmistrů v letech. Jednu skladbu věnoval nedávno zemřelému klavíristovi Tommymu Flanaganovi, další napsal pro spřáteleného japonského kontrabasistu, jinou pro tančírnu v Harlemu. Rollinse bystře doprovází kytarista Bobby Broom a spolehlivý dlouholetý kumpán, trombonista Clifton Anderson, který album i produkoval.

Zlatý hřeb: Sonny Please, Remembering Tommy
Zní to jako: ti, kteří vědí, proč se dnes vyjadřovat jazzem

Body: