7.11.2001 | Autor: Petr Nožička

Eagle Records/BMG (41:42)
"Věříme na samozřejmost - abyste se věnovali hudbě, musíte být jejími fanoušky. My jsme jimi v srdci naštěstí zůstali." Takto a podobně vysvětlují dva pozůstalí členové Simple Minds, veteránů z Glasgow, z nouze ctnost. Po více než dvaceti letech a dvanácti řadových albech s původními skladbami se vrátili k přejatým. Nápad začít rychle u nové firmy, než bude připraven původní materiál, nebyl šťastný. Většina úprav nesnese srovnání s originály (Gloria, Dancing Barefoot, The Man Who Sold The World), zpěváku Jimu Kerrovi, Charliemu Burchillovi (kytary, klávesy, baskytara, programování) a spoluproducentu Gordonu Goudiemu (totéž) se nepodařilo úpravám vtisknout zajímavou podobu. Skladby převážně neuměle papouškují předlohy - stereotypní počítačový podklad, přidané nástroje a upravovaný hlas nevede k úspěchu. Chybí invence, osobitost. 'Největší odrhovačka' od The Doors Hello I Love You elektronický kabát snese, ale nepotřebuje. Homosapien a Bring On The Dancing Horses od současníků SM Petera Shelleyho a Echo & The Bunnymen jsou zbytečně nataženy a rozmělněny. Aspoň čestnou prohrou jsou čtyři úpravy z deseti. Youngovo The Needle And The Damage Doneje díky instrumentálnímu zarámování transformováno nejvíc. Mírně zpomalené For Your Pleasure od Roxy Music zdobí drobné instrumentální ornamenty. Původní náladě Kraftwerk se odjinud blíží v Neon Lights a velvetovské All Tomorrow's Parties získalo optimističtější nádech.

Jistou poslouchatelnost desce zajišťuje jen síla a nezničitelnost originálů. Burchillovo okouzlení počítači ze Simple Minds Radiohead neudělá. Pokud chtějí někoho ještě zaujmout, měla by být novinka chystaná na příští rok mnohem zajímavější.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2001/11