27.12.2001 | Autor: Leoš Kofroň

Indies Records (45:18)
Čím to, že nahlížení do světa ženských obzorů prostřednictvím autorských výpovědí interpretek se zdá být o mnoho zajímavější než v případě jejich mužských kolegů? Je to proto, že u nich tušíme bohatší citové zázemí nebo nás přitahuje nevyzpytatelnost duševních pochodů, jimž stejně nikdy nepřijdeme na kloub? Jsou písničkářky upřímnější nebo jde jen o jejich rafinovanost, na kterou skáčeme?

Proč se ptáš na věci/které ti nikdy nevysvětlím/na všechno nejsou argumenty/na všechno neni logika, jako by chtěly potvrdit výše uvedené v titulní skladbě svého debutového alba Lilie polní sestry Steinovy, jež lze považovat za jeden z nejosobitějších objevů na tuzemské písničkářské scéně.

Jsem lilie polní/nestarám se/Jsem vrabec v hrsti/nepřemejšlím/jsem bříza u řeky/nevyptávám se/Jsem moucha na okně/nic nedomejšlím, pokračuje se dál v písni a Karolina Kamberská se svojí skutečnou sestrou Lucií Steinhauserovou se opravdu tak trochu podobají planě rašící vegetaci někde u strouhy, která touží volně dýchat, naklánět své květy k čisté studánce nebo je otáčet za sluncem, ale kdykoli může být také skosena...

Každé ráno vypravit děti do školy, celý den mít před očima ksicht svého šéfa, po návratu vykonat všechny domácí práce... Uškudlit si o neděli alespoň pár chvil jenom pro sebe, na okamžik se zasnít čisi trochu spravit náladu v záhonu mezi rajčaty a ředkvičkami. Ironicky se vysmát obvyklým mužským steskům, vybrečet se vzteky, zapomenout na své mindráky, být svému vyvolenému za všech okolností oporou.... Poezie nejvšednějšího dne.

Sestry Steinovy se doprovázejí na kytary a občas i na klavír (ve dvou skladbách rovněž zazní fagot a klarinet Broni Šmída ze skupiny Sledě, živé sledě), přičemž nástroj zde plní spíše rytmickou než melodiitvornou funkci. Těžiště jejich tvorby jednoznačně spočívá v textové oblasti a na autentičnosti projevu, jehož občasná jízlivost a kousavost dává vzpomenout jedůvkám Karla Kryla, i když u Karoliny a Lucie se vše odehrává v ryze osobní rovině. Kdybych měl jmenovat ženský ekvivalent, pak jistou duchovní (nikoli hudební) spřízněnostby šlo snad vzdáleně hledat u rockerek z někdejších Zubů nehtů...




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2001/12