26.11.2007 | Autor: Petr Korál

vlastní náklad (60:20)
Ani (post)grunge, ani stoner rock, ani nu-metal, ani hardcore – z každého kousek a ještě něco navrch. Taková je už několik let muzika jihočeské formace Satisfucktion se znamenitým zpěvákem Broňou Míkou v čele. Muzika hutná, tvrdá a melodická zároveň, muzika značně nečesky (nejen v důsledku používání angličtiny), a přesto nikoliv „vypůjčeně“ znějící... Satisfucktion na svém třetím oficiálně albu působí možná ještě přesvědčivěji než na předcházejících počinech Psycho (2001) a Keep It Your Away (2002) a nezáživnost se do jejich písniček kupodivu nevloupává ani na hodinové ploše desky, což obvykle bývá v podobných případech dost obtížně stravitelná „kláda“.

Zlatý hřeb: Let It Go, Lame Duck
Zní to jako: osobitý mix Creed, Queens Of The Stone Age, Korn a dalších podnětů

Body: