6.9.2004 | Autor: Ilja Kučera ml.

Sony Music/Bonton (78:18)
Už vloni Ledeckého Galileo potvrdil, že sound moderního původního českého muzikálu se otevírá současným studiovým postupům, elektronice, rytmickým smyčkám a technickým kouzlům, dotvářejícím aranžmá i atmosféru. Totéž plně dokazuje i soundtrack muzikálu Excalibur. Dávné muzikálové smyčcové plochy (byť ani tady orchestr nechybí) a swingující žestě nahrazuje moderní elektronický sound propletený s přirozenou a tradičně excelentní rockovou kytarou Michala Pavlíčka - autora i producenta současně. Nutno konstatovat, že jeho nosné melodie (Král slepých rybářů, Stůj, nebe hladový, Jménem lásky apod.) splňují nezbytný požadavek muzikálu na snadnou zapamatovatelnost a emotivnost a přitom ještě dokážou být neotahané a nápadité. Oněch "výplňových" do počtu či k posouvání děje je menšina. Také texty, ať už z pera Jana Sahary Hedla, Vlastimila Třešňáka či Karla Steigerwalda jsou vesměs nadprůměrné. Jen tu a tam něco zaskřípe, jako např. v rýmu: ...láska ta divná návnada/... a pak přijde temná zrada (Chci být netopýr). O sólové party se na soundtracku dělí především tzv. "áčkoví" představitelé hlavních rolí. Kamil Střihavka a Viktor Dyk si drží svou tradičně výraznou standardní kvalitu, přirozeně působí i Lucie Vondráčková. Michael Kocáb je - tak jak má být - poťouchle sugestivní. Příjemným překvapením je Lucie Bílá, která se tu takřka zřekla svého obvyklého "gradačního" duchaprázdného křiku a její projev je tak znatelně důvěryhodnější. Daniel Hůlka je přece jen stále poznamenán stigmatem školeného hlasu a působí vedle převážně rockově cítících interpretů trochu nesourodě, trochu jako velvyslanec muzikálu klasického. Celkově vzato je ale Excalibur skutečně netuctovým soundtrackem netuctového muzikálu.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/05