28.4.2004 | Autor: Tomáš S. Polívka

I když většina fanoušků dá asi přednost 2DVD se záznamem vzpomínkového koncertu (recenze viz únorové číslo R&P), věřte, že má smysl vlastnit i audio verzi. Pochopitelně sice nemůže obsahovat např. výstup The Monty Pythons, ale na druhé straně - soustředění na odsýpající sestřih samotných písní, bez rozptylování obrázky, může posluchači odhalit kupu nádherných momentů, které na DVD zapadnou.


Nahrávku rozvrhl producent Jeff Lynne na část "indickou" (celý první disk), kterou má v patronaci Shankarovic klan, a část písničkovou. Výběr písní je více než zasvěcený, zaznělo opravdu to nejlepší, co Harrison zkomponoval. V hlasech Jeffa Lynnea a Toma Pettyho jako by na chvíli oživli Traveling Wilburys. Duch Beatles se zatřepotal v duetu Claptona a McCartneyho While My Guitar Gently Weeps, kde Clapton konečně koncertně "přiznal" svá procítěná kytarová sóla, která ostatně nahrával už v roce 1968 do původní verze písně na Bílém dvojalbu The Beatles. Z příspěvků všech zúčastněných je cítit nejen naprostá muzikantská suverenita (u jmen jako Gary Brooker, Eric Clapton, Jim Keltner, Jools Holland či Billy Preston ostatně samozřejmá), ale hlavně lidské souznění s písničkami jejich oslavovaného přítele. Lze upřímně věřit, že George Harrison se při poslechu alba na svém devátém obláčku spokojeně pohupuje do rytmu.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/04