28.3.2004 | Autor: Tomáš S. Polívka

Tohle tribute album Pink Floyd se na náš trh sice dostává s dvouletým zpožděním, ale za pozornost určitě stojí. Nejen kvůli zúčastněným muzikantům. Pokud se někdo pokusí přepracovat repertoár kapely, která své písně stavěla s pověstnou přesností architektů katedrál, a nevznikne naprostý průšvih, zaslouží uznání. Znáte to: stačí neopatrně vytáhnout jednu cihličku ze základu a celá stavba se zřítí jako domeček z karet.


Však také tvůrci desky přizpůsobovali písně obrazu svému jen velmi opatrně. Ale přizpůsobovali, jinak by nahrávání coverů nemělo smysl, že. A právě díky drobnostem, které původní skladby dokázaly oživit, se dostalo do hudby Floydů to, co samotní Pink Floyd nikdy neuměli (nekamenujte mě, oni sami uznávají, že krom Gilmoura nejsou žádní opravdoví muzikanti): spontánní, nevykalkulovaná improvizace a přirozené muzikantsví. Slyš např. sólové přihrávky saxofonu Edgara Wintera a kytary Ritchieho Kotzena nad basovou figurou Tonyho Levina v prodloužené verzi Money. A jak živě se dá oproti strnulému, mechanickému originálu zahrát Shine On You Crazy Diamond! A co teprve když zasedl za bicí lehkoruký velmistr reggae rytmů Aynsley Dunbar: takové vzdušnosti ve skladbách Pink Floyd by se nikdo ani nenadál. Kuriózním momentem je účast souputníků i konkurentů Pink Floyd, členů Yes: epizodní kytarista a klávesista Yes, Billy Sherwood, jeden z producentů desky, přesvědčil ke spolupráci zasloužilou dinosauří rytmiku Chrise Squirea a Alana Whitea! Další známá jména? Bobby Kimball a Steve Lukather z Toto, excelentní (nad)jazzový bubeník Vinnie Colaiuta, hardrockový veterán Glen Hughes, blues&jazzový kytarový velikán Robben Ford, šikovný syn slavného otce Dweezil Zappa...


Teď to vypadá, že tribute album by pobralo víc chvály než originály. Pravda, po ryze muzikantské stránce (opakuji prosbu, nekamenujte mě, je to tak!) covery mnohdy originál převyšují, nicméně genialita a nenapodobitelnost originálu spočívá právě v zásadním momentu "vymyslet a zkonstruovat", nikoliv "zahrát". Celkovému kouzlu a neopakovatelné atmosféře původních nahrávek se covery jenom více či méně blíží.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/03