Různí interpreti: World Lounge
3.1.2003 | Autor: DJ Mobley
Putamayo World Music (51:17)
Jeden z nových přírůstků veleaktivní série 'Putamayo presents' přináší charakteristicky kosmopolitní výběr 'koktejlové' muziky, inspirované, jak je na této značce zvykem, spíše world music než jazzem, ale v každém případě hudby místy zajímavější než je většina současné soft i hard jazzové produkce. Putamayo má od svého vzniku v roce 1993 ve svém katalogu kolem šedesát kompilací hudby z celého světa od Latinské Ameriky až po Asii a musím se přiznat, že, přestože nevím, jaké jsou dárky (hadříky nebo káva) distribuované pod touto novátorskou značkou, nedávný objev této série v mém případě zcela potvrdil pravdivost jejich reklamního sloganu 'guaranteed to make you feel good'. Kompilační mánie není nutně nejsympatičtějším trendem soudobého hudebního průmyslu, ale tentokrát posluchač skoro lituje, že se Putamayo nepochlubí DJem nebo producentem, který má jejich bezchybné výběry na svědomí. V případě World Lounge anonymní editor právem připomíná, že jako koktejlová hudební kulisa může posloužit ledacos od cool jazzu Miles Davise nebo Chet Bakera, přes bossa novu a úsměvnou plážovou exotiku autentických 'barovek' Martina Dennyho až po současný trip hop a elektronické down tempo. Ve výběru World Lounge převládá současná evropská produkce zastoupená německými Mo'Horizon, známými z četných chilloutových kompilací, elektrofunkovým remixem původně alternativních Dissidenten, francouzsko - argentinským Gotan Projectem (trip hop tango?) nebo oblíbeným italským Nicolou Contem, který své loungové orchestrálky přichucuje špetkou sitar. Dostane se i na Alžířana Hamida Baroudiho, na japonské Blue Asia křížící pro změnu arabské loutny a smyčce s jamajským dubem i na standardnější koktejlový zvuk amerických Pink Martini nebo italských Montefiori Cocktail. Uznávám, že normálně ustrojenému milovníku hudby se z podobných koktejlů může zatočit víc než hlava, ale tenhle hudební Babylón nakonec přesto zní přirozeně a zajímavě! Přiznejme si, že trochu koktejlového třpytu a sex appealu by současnému jazzu vůbec neuškodilo.
Body:
&musiQ 2002/12