21.6.2002 | Autor: Alex Švamberk

Warner Bros/Warner Music (60:08)
Album z písněmi z filmu Queen Of The Damned jsem původně chtěl zařadit mezi kolekci nu-metalových výběrů a soundtracků; najdeme na něm nejen Papa Roach, Deftones a Disturbed, ale zpívá tu (vedle Marilyna Mansona) i Chester Bennington z Linkin Park. Tvůrci filmu však nešli cestou nejmenšího odporu a nedoplnili obraz pouze nahrávkami momentálně populárních tvrdších kapel. Základ soundtracku tvoří pět skladeb Jonathana Daviese a Richarda Gibbse, napsané přímo pro film. Nesou se v duchu gotického rocku, aby odpovídaly hororovému ladění snímku. Jsou temné a osudové riffy kytar se v nich snoubí s chmurnou klenbou kláves, k nimž se postavili sami autoři (Davies však nahrál i některé basové a kytarové party). U mikrofonu se vystřídalo pět hostujících zpěváků, vedle již zmíněných Mansona a Benningtona ještě Wayne Static ze Static X, Jay Gordon z Orgy a David Drainman z Disturbed, kteří se všichni dokázali trefit do nálady písní, jejichž působivost umocnili přední studioví hudebníci v čele s houslistou Shankarem a Zappovými bubeníky Vinniem Colaiutou a Terrym Bozziem. S náladou korespondují i nahrávky, které nevznikly speciálně pro film. Zejména táhlé smutkuplné Change od Deftones a Penetratio od Godhead s mrazivě elektronickým soundem jsou šťastně vybrané. V druhé půlcese však jednotná linie alba přece jen rozpadá, i když z repertoáru Papa Roache byla vybraná tvrdá crossoverová Dead Cell, ovšem Disturbed a Earshot už do koncepce nezapadají, album sklouzává do klišé nu-metalových výběrů a dojem nezachraňuje ani Trickyho Excess. To však nic nemění na zdařilém příspěvku Jonathana Daviese, který na albu odhalil neznámou tvář své tvorby.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/06