8.10.2012 | Autor: Michal Husák

Roadrunner/Supraphon (66:04)
Voda plyne v řečištích a monolity stojí dál. Alespoň tenhle. Rush popírají fyzikální zákonitosti, zejména ty věkové, a nadále vydávají precizní, dokonale vybroušené a pro své fanoušky v tom nejlepším slova smyslu předvídatelné výtvory. Je to klišovitá fráze tvrdit, že si na své dvacáté studiové desce dali dvojnásob záležet – copak někdy vydávali nedodělky?

Omluvte ale snahu o laciný bonmot, účelem je zdůraznit, že je radost nechat se albem Clockwork Angels pohltit a vychutnávat strhující řemeslnou vytříbenost i neokázalost. Tradičně působivé kanadské „power trio“ exceluje s distingovaností veteránů a energií věčných mladíků.


Řízný otvírák Caravan praští přes nos, éteričtější polohy se rozlévají v následujících skladbách, obecně rozsáhlejší kompozice současně rezonují aristokratickou vznešeností, osobitým rukopisem, ale současně také milou písničkářskou přístupností. Takže vlastně nic nového… V neposlední řadě však nesmíme opomenout producenta Nicka Raskulinecze, který se i tentokrát postaral o utažený, pevný a přitom civilně současný sound.

Zlatý hřeb: Caravan
Zní to jako: rázné i blahosklonné pokynutí prog(hard)rockových králů

Body: