26.3.2002 | Autor: Petr Korál

Redblack (73:49)
Překonat své dva minulé majstrštyky, alba Kärgeräs (1996) a The Book (1999), by pro Root znamenalo jediné: natočit naprosto bezchybnou a ještě navíc hypergeniální desku. Nepodařilo se - ale to skupině těžko může někdo vyčítat. Nepodařilo se ani udržet onu sebevražedně vysoko (anebo v tomto případě spíš pekelně hluboko?) nasazenou kvalitativní laťku. Jenže málokdo tohle dokáže třikrát za sebou; navíc i tak vzniklo dobré, ba velmi dobré dílo... Podívejme se na Black Seal ze tří úhlů pohledu.

1) Co se oproti starší tvorbě Root změnilo? 'Černá pečeť' zní jako logické volné pokračování svých předchůdců, avšak skupina opět o něco přitvrdila. Další krok či spíš skok ve svém fenomenálním hlasovém vývoji učinil rovněž frontman Jiří 'Big Boss' Valter. S oslňující (důsledně promyšlenou!) marnotratností hýří tolika výrazovými polohami včetně takřka operních, až se tají dech.

2) Co zůstalo víceméně stejné? I Black Seal textově tvoří určitý - byť nikoliv 'upjatý' - koncept a snaha o všestrannou hudební vynalézavost a preciznost se taktéž nevytratila. Natolik detailně propracovaných kompozic, jako jsou Nativity, The Faith a The Mirror Of Soul, by však člověk zmlsaný minulými počiny čekal ještě víc.

3) Čeho ubylo? Bohužel především majestátních, pro Root typických 'hymnických' melodických motivů. Jejich náznaky sice dřímají ve většině skladeb, ale téměř v žádné nejsou naplno probuzeny. Asi nejvíc k tomu došlo v písních Salamandra, v níž hostuje Fernando Ribeiro z Moonspell (!), Necromancy, ... Before I Leave! a v už zmíněné The Mirror Of Soul.

Úhrnem vzato, Root rozhodně nezklamali. Ovšem ten čtvrthodinový 'zasmyčkovaný ocas' přilepený k závěrečné skladbě ... Before I Leave je pěkná otrava...




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/03