29.1.2002 | Autor: michal nanoru

Globus Music (67:37)
Takže bych chtěl poděkovat Roe-deer, Globusu, Anglosasům a všem bohům a Bohům, co jich člověk vymyslel. Díky Disorientrovi (guitar, back vocal), že podle zlatého dandyovského pravidla býti sám sobě bohem stvořil ze sebe dalšího neronovského androgyna, s očima mužského ztracence a s měkkými, žensky okrouhlými a něžnými konturami rtů, tváří a brady. Že jako snad jediný (kromě Samira Hausera, nyní úspěšně podléhajícího prasifikaci) v místních husity cepovaných středověkých lesích prosťáčkovství dotáhl stylizaci na hrot, naplňuje tak Baudelairovo dormir et vivre devant le miroir (žít i spát před zrcadlem). Možná nechtěně vyšlechtil směs Gilliamova Červeného rytíře, padlého anděla a pána temnot v duchu české dekadentní gotické tradice přelomu 19. a 20. století. Na exkluzivním (i když technicky odstrašujícím... ostatně, desku sužuje malý český bigbítový sound a Filip líp vypadá než hraje. A když, tak půvabně nejistě.) obalu našeho spolupracovníka Viktora Kopacze přistávají na poli dva symboly archetypální polarity - hodný a zlý ufon, bílý anděl-žena (Ema B. Znáte snad jinou místní zpěvačku, která je tak éterická?) a rozervaný glamový princ.

Roe-deer, tak výjimeční, tím, že mezi svou generací rozjuchaných Roxy kapel dokáží tvrdit, že britská kytarovková snivost, kontemplace a Badalamentiho spodní proudy vědomí v zapadákově Twin Peaks stojí za to. Přesvědčeni, že 'tragika jest věčným zákonem života a že štěstí jest iluzí, fatou morganou duší, kterým se nedostalo ještě posledního zasvěcení, jsouc dosahováno toliko někdyve své nejtriviálnější formě lidmi, kteří si nedopřáli luxu kultury a kteří vegetují v životě svou animálností, co nejdokonaleji harmonizující s přírodou'. V pomalých, jakoby školácky opatrných kytarových motivech a táhlých cranberriesovských nápěvech chvějícího se jiskřivého hlasu můžeme konečně odvrátit zrak od šedivého povrchu a vnějšku reálného a nořit se v hádankové hlubiny chimér.

Roe-deer nejsou žádní bezproblémoví kulisáci. Roe-deer, toť mladí potápěči v mořích skutečnosti a snu, nalézající neznámé pevniny a krásy, které nás chrání od obrazů reality, jež nám zlhostejněly svou všedností. Jsem v očekávání věcí příštích!



P.S.: Bonus, česky zpívaný zmetek Koupák, záměrně pomíjím. Takhle zpíval náš oddíl vedený Danem Vysloužilem na letním táboře v soutěži Zlatý vrabčák. Tak to bych blil. Odpustíme jim to?

Palba alba: Game Of Love, Elephants, Song X

Když už, tak...: Cranberries - No Need To Argue, Angelo Badalamenti - Music from Twin Peaks



Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/01