27.10.2002 | Autor: Antonín Kocábek

Střílek Records (43:20)
"Ta hudba je soustředěná a až překvapivě nápaditá. Působí seriózně a přesvědčivě," řekl by intelektuál. "Je to neskutečnej mazec," pravil kolega a dopil pivo. Severočeští Ravelin 7 nejsou žádní zajíci a aktuální album není jejich debut, ale že bude působit až tak vyzrále a propracovaně, mě, přiznám se, zaskočilo. K podobnému osobitému výrazu se jiní propracovávají desítky let. Kapela bývá řazena do hardcorové komunity, ale i v tomto případě platí, že hranice této 'škatulky' jsou bezbřehé. Nahrávku od začátku do konce provází promyšlená dynamika a nelze přeslechnout ani citlivé zacházení s tichem. Studiová technika byla důmyslně využita ve prospěch věci. Vnucuje se už značně zprofanované slovo progresivní, ale jde jen o to, že pánové se prostě nenechávají svazovat dogmaty, což přináší výsledek, který za sebou mnohá známější jména alternativní scény nechává o několik koňských délek. Třeba jen použití kláves připomene zkušeného kuchaře, opatrně odměřujícího přesnou dávku koření. A překvapení číhají na každém kroku.

V neposlední řadě je příjemným překvapením ztvárnění obalu - vše co obvykle bývá z papíru, je tentokrát z tuhé, z části zcela průhledné fólie, což je sice trochu nepraktické, ale opravdu působivé. A pakže pěkné jsou jen digipacky!




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/10