28.2.2004 | Autor: Tomáš S. Polívka

Americký písničkář Randy Newman se rozhodl natočit jen za doprovodu klavíru své starší písně převážně ze 70. let, ale i pár kusů novějších. (Není ta provázanost s Janem Burianem až půvabně komická? Náhoda? Synchronicita?) Newman je brilantní vypravěč a jeho profláknutá novinářská přezdívka "rockový Mark Twain" opět získala díky komornímu, vskutku "literárnímu" podání další opodstatnění. Newman stále umí rozsvítit šantánový šlágr s pointou břitkou jako meč, politicky krajně nekorektní palbu do vlastních "amerických" řad (Political Science je stále stejně vypečeným kouskem i dvaatřicet let od svého vzniku, mění se jen jména zemí, které chce Amerika "zachránit"), zdánlivě odlehčený cajdáček i smutky starýho chlápka, sedícího nad ránem u piana se sklenkou whisky. A co teprve historizující Newmanovy špílce jako Louisiana 1927 nebo The Great Nations Of Europe: "schovejte ženy a dcery/a taky zásoby potravin/veliké národy evropské přicházejí/Kolumbus se plaví do Indie/místo toho najde Salvador/potřese si rukou s nějakými indiány/a za chvíli jsou všichni mrtví..." Newmanovo ironické pošklebování nad tím lidským hemžením nezestárlo ani o chlup a někdejší písničkářův ctitel a kámoš John Lennon z toho musí mít tam nahoře škodolibou radost.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/02