29.12.2011 | Autor: Michal Husák

Warner/Supraphon (75:14 + 75:33)
Pokud vám v předvánočním shonu proklouzla mezi prsty tato parádně uspořádaná rozlučka s R.E.M., vyplatí se k ní vrátit. Navzdory všem shodným vnějším znakům jde totiž o trochu jiný případ výběrových greatest hits, než jaké jsme každoročně zvyklí vídat na sklonku roku od interpretů a kapel nejrůznějšího zaměření. R.E.M. nejspíš už delší dobu koketovali s myšlenkami na odchod do věčných lovišť a zdá se, že se k němu odhodlali se vší rozhodností. Dušují se, že návrat není možný, tudíž existuje solidně podložený předpoklad, že tato poeticky nazvaná „bestofka“ je skutečně definitivní bilancí třicetileté kariéry athenského tria (resp. kvarteta). Na dvou discích se chronologicky odehrává celistvý a vyvážený průřez celým albovým katalogem (tedy samozřejmě i z rané, méně známé etapy kapely na labelu I.R.S.) a na pozadí této reprezentativní galerie se symbolicky zračí zřetelný oblouk: od mladistvého nadšení přes komerčně blyštivá léta (největší koncentrace top hitů je logicky na předělu mezi prvním a druhým diskem) až k pozdějším zralejším polohám s občas probleskující únavou, ale také se zřetelnou chutí ještě občas pořádně říznout do strun. (Na samém konci nepřehlédněte tři nové songy na rozloučenou.) Informační hodnotu stylovému bookletu dodávají vzpomínky a glosy muzikantů k jednotlivým písním.

Zlatý hřeb: Losing My Religion
Zní to jako: exkluzivní kapitola z dějin pop rocku

Body: