23.5.2003 | Autor: Jaroslav Špulák

Po plných dvaceti letech existence se brazilská čtveřice Ratos De Porao dobrala na úplný začátek. Jestliže v minulosti od syrového punk rocku odbíhala a pokoušela se cosi vytěžit i z metalových okolností, tentokrát se vzorci poloviny semdesátých let oddala cele.

Na plochu necelých pětatřiceti minut nasázela patnáct skladeb, jejichž pozoruhodnost spočívá v tom, že se nedostaly do monotónního prokletí. Brazilci jsou natolik zkušení, že je dokázali potlačit. Učinili tak na základě pozorné práce s dynamickou, s rytmickými zvraty. Možná jim na to konto ale chybí více nápaditosti v samotných tažných liniích písniček. V podstatě totiž museli jednu okolnost podřídit druhé.

Uznejme, že přes cíleně humpolácký zvuk se v soundu Ratos De Porao tu a tam objeví opravdu chytrá kytarová vyhrávka, tu a tam je rovněž 'vychlastaný' hlas Gorda hřejivý a sympatický. Nad tím vším je snaha zatlouci do překotné doby něco jasně daného, byť prostého. Chtějí to tak, i když je takto vedený punk rock už dávno přežitý a hrozivě nemoderní.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/05