20.3.2002 | Autor: Ondřej Bezr

Nonesuch/Warner Music (73:24 & 73:50 & 67:05 & 71:05 & 76:28)
Edice pěti CD, obsahující to nejzásadnější z filmové hudby Philipa Glasse, spatřila světlo světa coby 'hmatatelný doprovod' probíhajícího autorova turné - jeho trváním by také měla být omezena prodejnost kompletu (tak praví oficiální Glassova webová stránka www.philipglass.com, mimochodem příkladně vedená).

Pro středně pokročilé glassology je krabička s pěti disky v zásadě postradatelná. Najdeme zde v kompletních verzích absolutní autorovu klasiku Koyaaniqatsi (v nahrávce z roku 1998) a Powaqqatsi, výběr neméně známého 'operního' zpracování Cocteauovy La Belle et la Bete (neboli Krásky a zvířete), možná přece jen trochu méně proslulého Draculu (hudební doprovod klasického hororu z roku 1931 v podání Kronos Quartetu). Poslední disk je sestřihem z různých projektů, ato jak už dříve vyšlých (Anima Mundi, Kundun, Mishima, The Secret Agent, The Thin Blue Line), tak dosud nevydaných: The Man In The Bath (film Petera Greenawaye), Diaspora (film arménsko-kanadského režiséra Atoma Egoyana) a Evidence (osmnáct let staré dílko režiséra Godfreye Reggia, téhož, s nímž Glass pracoval na své svrchu zmíněné klasické trilogii, jejíž závěrečná část Naqoyqatsiby měla spatřit tmu biografů letos na podzim).

Na nějaký hlubší ponor do Glasse není v této recenzi prostor, určitě si někdy najdeme vhodnější příležitost. Vedle základní informace o obsahu kompletu si dovolím uvést jen jediný osobní postřeh. V 80. letech tu byly o Glassovi k dispozici jen velmi kusé informace (alespoň v 'mém okruhu'). Jeho alba jsme si kopírovali z kazety na kazetu, aniž bychom tušili, že třeba takové Koyaanisqatsi je vlastně filmová hudba. Ani ve snu nás nenapadlo,že by k ní 'byly potřeba' ještě nějaké obrázky. Řekl bych, že to o kvalitě Glassových skladeb vypovídá lépe než nějaké hvězdičky.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/03