3.8.2008 | Autor: Leoš Kofroň

EMI (57:47 + 45:17 + 60:52)
Pavel Dobeš, osobitý královéhradecký písničkář s nepřeslechnutelným ostravským dialektem, bez něhož by v pestré mozaice tuzemské folkové scény scházel jeden velice významný kamínek. „Dělnicko-proletářské“ písně (Blažek, Zapomenutý trumf, Jarmila, Víte, vono, holky, Oko ztratíš ve chvíli, když pracuješ bez brýlí), křehké lyrické balady (Něco o lásce, Brhlík a Sojka, O Pilníku, Svidříku, Vénovi a Hedvice), angažované či moralistní „agitky“ (Mobilizace, Irák, Složitě, Papírové draci, Spolužák), písně turistické (z alba (Něco o Americe) i vyložené absurdní „pakárny“ (Zpátky do trenek, Mery, Hery a dva revolvery, Zahradník) - přes široký tematický záběr a výlety do různých žánrů (od hospodské odrhovačky, přes country až po jímavý cajdák) -všem je společná jednak výrazná melodika a dále pak citlivě vyvážený přístup k jejich zpracování. Dobeš přesně ví, kde zvolit ironický odstup, kdy sebereflexi, nostalgii, slovní hříčku či metaforickou zkratku. Třídiskový výběr, který přináší průřez všemi dosavadními alby, podává důkaz o dlouhé životnosti Dobešovy písničkové tvorby, určitě mnohem sympatičtější než jeho nedávný, osobně laděný výpad proti Jarkovi Nohavicovi.

Zlatý hřeb: O pilníku, Svidříku, Vénovi a Hedvice
Zní to jako: Samorostlý písničkář s vlastní neotřelou poetikou

Body: