Patti Smith: Trampin'
22.7.2004 | Autor: Tomáš S. Polívka
Columbia/Sony Music/Bonton (63:41)
Ovšem, je to taková prvoplánová paralela, zajisté zamýšlená samotnou Patti tak, aby tloukla do očí, ale funguje. Naléhavost improvizovaného hudebního i básnického pásma Radio Baghdad, zlobně zoufalého, žalobného výkřiku v klasickém Pattiině stylu, přímo vyzývá k příměru ke klasice Radio Ethiopia z roku 1976. Těch paralel je ještě ke všemu víc. Jistá produkční ledabylost, nechávající vyplout na povrch syrovost materiálu, a méně jednoznačných "riffových" hitovek - tak se kdysi vymezilo (často z uspěchanosti viněné) album Radio Ethiopia proti debutu Horses a tak se dnes vymezuje i Trampin' vůči přímočařejšímu předchozímu Gung Ho (2002). Už jako bych slyšel poznámky kolegů, kteří při prvním hodnotícím náslechu budou vyčítat novému titulu jednotvárnost a nedostatek nosnějších melodií (i když ani to není pravda, viz křehounká a půvabná píseň Peaceable Kingdom). Zvláště když díky stopáži CD si Patti dovolila zařadit krom Radio Baghdad další podobnou improvizační "kládu" Gandhi. Jenže to je nepochopení. Spíše než s písničkovým albem totiž máme co do činění s výjimečně naléhavým melodramem. Obdivujme Patti jako mimořádnou básnířku, nehodnoťme ji v jednom pytli s "obyčejnými" rockery. Tohle album je trochu "minimalistické", jistě. Minimalistické, jasné, přímočaré a výstižné jako rána kladivem do kovadliny.
Body:
časopis Rock&Pop 2004/06