23.12.2007 | Autor: Petr Korál

Indies Scope Records (78:44)
Prouza byla v bouřlivých posametových časech na zdejší hudební scéně opravdovým zjevením. Její poměrně osobitý projev čerpal jak z tehdy aktuálního dění na britské nezávislé kytarové scéně, tak z odkazu české nové vlny a výsledkem byl opravdu mimořádně svěží „nový pop“ s naprosto nezaměnitelným poznávacím znamením v podobě ležérního, leč mimořádně uhrančivého „ducháčkovského“ projevu zpěváka Tomáše Hampela. Reedice dvou alb Prouzy vydaných v letech 1990 a 1992 je tudíž naprosto na místě. Písně z obou desek tvoří jeden soudržný celek, neboť Ve dne v noci bylo jakýmsi naprosto logickým pokračováním debutu V otrhaném domě, ale především: vesměs disponují nemalým kouzlem a nespornou „vypovídací hodnotou“ i po takové době od svého vzniku. O kolika nahrávkách domácích kytarovek z první poloviny 90. let tohle můžete bez uzardění říci?
Sběratele může zamrzet pouze to, že díky kapacitě disku se sem už nevešla skladba Jó, která figurovala jako bonus jen na původní CD verzi V otrhaném domě (ano, ta opravdu existuje, ale vyšla až o pár měsíců později než vinylová deska a málokdo o tom ví).

Zlatý hřeb: Říkala, Jéé, Chyby
Zní to jako: zdařilá frýdecko-místecká reakce na někdejší indie třesk za kanálem La Manche

Body: