PHOENIX: United
31.12.2001 | Autor: Alex Švamberk
Virgin France/Monitor EMI (37:56)
U nás takřka neznámá francouzská kapela přináší pohodové písničky, která nezapřou původ národnost muzikantů, i když hovořit o french touch by bylo přehnané, protože Phoenix vycházejí z rocku. Libujísi ovšem v barevných aranžmá, jazzových orchestracích, archaických syntezátorech, postupech filmové hudby a ohlasech beatu šedesátých let i kytarového rocku let osmdesátých. Náladou místy připomínají Phoenix - zejména v If I Ever Feel Better - až Stereolab, i když jejich písně jsou přece jen průzračnější. Jejich záběr je skutečně široký, úvodní School's Day jsou pojaty v duchu jazzrocku, pohodové Summer Days čerpají z hudby let šedesátých a On Fire oživuje jazzové aranžmá. Místy je však záběr tak široký, až deska ztrácí jasné zaměření - platí to nejen o Party Time přinášející syrový rock, ale zejména o trojdílné skladbě s příznačným názvem Funky Squaredance, která začíná jako country, v prostřední části přináší funky okořeněné řadou elektronických zvuků a zkresleným zpěvem, abyse v pompézním závěru se sbory proměnila v hardrockový opus postavený na sóle zkreslené kytary.
Písně nejsou nezajímavé, albu ovšem chybí jednotící linie, která byje povýšila. United představuje navzdory názvu roztříštěnou mozaiku a lesk či zajímavá struktura jednotlivých střípků na tom nic nemění.
Body:
časopis Rock&Pop 2001/12