31.10.2006 | Autor: Pavel Klusák (Týden)

Nonesuch / Warner (66:03)
Jak může dopadnout setkání takových osobností? Budou si zdvořile ustupovat z cesty, nebo si dva obři stoupnou na ramena? Jedno z nejočekávanějších jazzových alb roku se nakonec podařilo nepokazit, příjemný tón kytaristy Pata se snoubí s lyričností pianisty Brada, skladatelská zkušenost je nepochybná, ale bez křeče. Metheny nezvykle bere do ruky několikrát akustickou španělku: nehodí se ke klavíru dokonale, ale určitě lépe než kytarový syntetizér. Mihnou se spoluhráči z Mehldauova tria, vcelku však utáhnou obě superstars všechno samy. Příjemné album, které obstojí při „takovém tom domácím žvýkání“ i soustředěné analýze. Nezapomeňme: Mehldau uvádí sólový recitál 5. listopadu v pražském Rudolfinu!

Zlatý hřeb: Annie's Bittersweet Cake
Zní to jako: Dvě „jedinečné“ osobnosti bez obav ukazují, co všechno mají společné. Jazzové hraní ve službách velké Hry.

Body: