26.3.2004 | Autor: Pavel Zelinka

Yoshimi je živel. Takový Mike Patton v dámském kimonu. Nejdříve bubenice Bodedoms, poté spolupracovnice Kim Gordon a Thurston Moore ze Sonic Youth a nakonec šéfka kapely OOIOO, kterou nejdříve představila médiím jako čirou fikci, jež se posléze stala skutečností.


Čtyřčlenná partička v čele s rtuťovitou Yoshimi produkuje špičkový postrock tradičnějšího střihu. Minimum elektroniky, klasické rockové obsazení a spousta hostů. A také soustředěný zápřah á la Už jsme doma, alternativa připomínající Sonic Youth nebo Dinosaur Jr., dívčí energie nepodobná Zubům nehtům a samozřejmě hromada "japonských" úletů. Není divu, že předešlá deska vyšla na labelu Ipecac Mika Pattona. Jak už jsem naznačil nahoře, ti dva mají ve své dnešní podobě hodně blízko. Dlouhé skladby, nápady vrstvené halabala na sebe, anarchie a pak - zklidnění, majestátní melodie, patos a klid těch, co vědí. A tak stále do kolečka.


Kdo umí, umí. Kdo neumí, ten to rád poslouchá.....J .

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/03