9.1.2004 | Autor: Jan Šída

Cecek Records (31:58)
Možná i vy trpíte apriorním předsudkem, že hard core musí být primitivní rachot za každou cenu. Poslechněte si tohle album. Velkomeziříčská formace totiž hází všem pochybovačům rukavici do tváře. Její pojetí "tvrdého jádra" je vskutku impozantní. Muzikanti správně pochopili, že ultrabrutální rychlost a tvrdost už dnes nikoho na zadek neposadí. A tak to zkusili jinak. Střídáním temp, přesahy do jiných žánrů či nečekanými odbočkami. Ano, slovo překvapení (nebo spíš překvapivý) by mohlo být synonymem popisovaného alba. Vezměte si už ten vokál. Žádný hrdelní chropot, ale opravdový zpěv. Sice drsný, ale zpěv. A nepostrádá ani určitou emotivnost či dokonce plačtivost. Ani hudba není bez jisté citovosti. Je temná a syrová zároveň. Je pomalá a rychlá zároveň. Je veselá a smutná zároveň. Mnohovrstevnatost výrazu je zde ku prospěchu. Najdeme tu takřka punkové skladby (You´re Still Holding My Hand) stejně tak valivé posmutnělé songy (Beauty Fairy-Tale) nebo mírně houpavé crossoverovky (Religious Guy).
Nonsense určitě neudělali chybu, když natočili tohle album. Jejich živelný hard core by měl na naší hudební scéně najít své místo. Je ovšem otázka, všimne-li si ho i někdo jiný, než ortodoxní fanušci u nás ještě pořád menšinového žánru.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/12