20.9.2004 | Autor: Petr Hanzel

Sula/Panther (59:05)
Překrásná ukázka toho, kam až můžete dojít, opustíte-li rodnou jazzovou vesnici a pustíte se do elektronického pralesa. Tato živá nahrávka naplno odhaluje krásu Molværovy hudby. Vyplatí se zavřít oči a vnímat temné ambientální plochy, kterak se jako tmavá mračna prohání nad ztichlou polární krajinou. Postupem času se začínají vkrádat útržky řeči a zvuky nástrojů, jimž vévodí Molværova melancholická trubka. Někdy spolu se sténající zkreslenou kytarou Edvinda Arseta běsní jako vichřice, jindy se jen prohání kolem jako tichý vánek. Rytmika není nikterak překombinovaná, uchvacuje naopak svou rafinovanou prostotou a trip-hopovou pružností. Leckdy má až archetypální ráz, to když notně připomíná tlukot lidského srdce. Tři důvody, které činí tento živák nadprůměrným: ani všudypřítomná elektronika ani oživující instrumenty z nahrávky nevyčnívají, skladby jsou od studiových verzí k nerozeznání, zároveň však zůstává zachováno hlavní kouzlo Molvaerovy hudby: je plná mrazu, ale hřeje.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/09