22.1.2002 | Autor: Leoš Kofroň

EMI Czech (75:51)
Zřejmě opravdu definitivní tečku za nazapomenutelnou etapou Nerezu učinili pánové Zdeněk Vřešťál a Vít Sázavský (Zuzana Navarová jim při tom nechala volnou ruku) přichystáním 'memoárového' alba s přiléhavým názvem Nej, nej, nej. Podobná označení sice vždy znějí poněkud velikášsky, zde se z toho však výše jmenovaní vtipně 'vylhali' tím, že zároveň využívají název někdejšího hitu Josefa Zíma a Pavlíny Filipovské, který v půvabně recesistickém a capella provedení sami zapějí na úplný závěr.

Deska obsahuje jedenadvacet písničkových položek, o jejichž složení rozhodl v tajném hlasování pověřený pětičlenný kolektiv (včetně herečky Báry Hrzánové), ovšem v případě Nerezu se snad ani nedá nějak výrazněji přestřelit. Nejvíce materiálu bylo podle očekávání převzato z debutu Masopust (1986), ale zastoupena jsou zde prakticky všechna důležitá období i vývojová stadia kapely (včetně spolupráce s Laurou a jejími tygry).

Nerez zkrátka důkladně vycídil své 'rodinné stříbro' a předkládá ho všem zájemcům na korkovém (viz booklet) podnose. Ne že by po těch letech ještě samým leskem přecházely oči, ale punc pravosti a kvality je na každém 'drahocenném předmětu' stále víc než patrný.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/01