6.10.2005 | Autor: Michal Husák

Élysion Music (37:49)
Pražská skupina či spíše projekt Negative Face dlouhá léta odpočíval ve zdánlivé nečinnosti. Letos jej ústřední postava, skladatel, kytarista a zpěvák Matěj Lipský (pomocnou ruku přiložilo rovných deset hostí - mj. zpěvačka Klára Kondelíková z Lus3, kytarista Maťo Mišík, intro namluvil Matějův děd Lubomír Lipský) uvedl zpět k životu albem, které na domácí scéně jen stěží najde srovnání. Jde o nahrávku mnohotvárnou, náladově i použitými výrazovými prostředky rozmanitou a nesešněrovatelnou jednoduchými nálepkami. Jádro v zásadě zůstalo metalové, už tady ale končí pevná půda. Je to death? Je to gothic doom? Thrash? Avantagardní post cosi? Nebo snad zvláštně obohacovaný hard rock? Tvrdé kytary se střetávají s najazzlým saxofonem, flétnou, houslemi, perkusemi, piánem či hammondkami, velmi agresivní pasáže s hrubým growlingovým zpěvem se integrálně střídají s neokázale umírněnými, průzračně zpěvnými motivy, které s přehledem cupují většinu toho, co jsme zvyklí považovat za pop music. Nelze najít začátek ani konec, důležitá je jen precizní soudržnost všech elementů. Zpočátku ještě některé motivy mohou působit trochu cizorodě či neobratně. Čím déle ale budete album vstřebávat, tím dokonaleji vše sroste a splyne. Jistě, dílčí slabiny by se našly, a kupříkladu za norskými génii Solefald (k nimž mají Negative Face podle mého názoru blízko díky podobnému přístupu k multižánrovému prolínání) Stín přece jen zaostává o několik úrovní. Přesto si pořád říkám, jak ten kluk dokázal tolik střípků poskládat do tak elastické skládačky...

zlatý hřeb: Coolness Of The Moon
zní to jako: méně zkušení vzdálení příbuzní Solefald


Body: