11.12.2004 | Autor: Martin Zoul

BMG (49:07 min.)
Před pár lety působila Natasha Bedingfield se svým bratrem Danielem v jisté taneční skupině. Pak se Daniel rozhodl stát se zpěvákem, vydal desku Gotta Get Thru This a rázem z něj byla hvězda v domovské Anglii i na Novém Zélandu, odkud oba sourozenci pocházejí. Střih! O dva roky později vychází debutové album Natashy Bedingfield s názvem Unwritten a hned od začátku je jasné, že bude mít Daniel tentokrát co dělat, aby svoji malou sestřičku překonal. Dámy a pánové, tohle je totiž ten nejlepší urban pop široko daleko a Natashina deska je jedním z nejpříjemnějších překvapení tohoto roku.
Tak třeba začátek: do ostrého r'n'b beatu se N.B. svým příjemným hlasem vzdáleně připomínajícím Macy Gray vyzpívává z jakéhosi autorského bloku, rozseknutého v refrénu milostným vyznáním. Následující Single s podobnou náladou pak podle textu představuje její osobní deklaraci nezávislosti ("nepotřebuju se do nikoho zavěsit, abych vypadala dobře"). Tenhle pop se totiž nejen dobře poslouchá, zároveň má ale i hloubku, která chybí všem Britney, Christinám a podobným prefabrikovaným slečinkám.
Negativa? Hm, snad poněkud přepálený začátek, po kterém působí pomalejší druhá polovina desky jako z jiného světa. Jinak ale dobrý. Zatraceně dobrý!


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/12