7.1.2002 | Autor: Petr Korál

BMG (66:08)
Musím přiznat, že když jsem tuhle kolekci poslouchal, bylo mi hodně smutno. Na frontmana brněnského Narvanu Maria Feinberga, který - stejně jako kytarista Martin Pokora - zahynul loni na jaře při autonehodě, docela často vzpomínám. Ať užsi o produkci 'jeho' Narvanu myslel a myslí kdo chce co chce, byl to člověk, který o své práci nebývale přemýšlel, měl svůj specifický humor a hlavně to, co spoustě neporovnatelně větších hvězd chybí - skutečné kouzlo osobnosti. Anebo charisma, chcete-li. A ono vyzařuje i z téhle vzpomínkové desky.

Celkem rovnoměrně jsou tu zastoupeny všechna tři alba Narvanu: výbušnější a bigbítovější Bez filtru (1995) a N2 (1996) i o něco popovější, avšak zároveň nejpestřejší a nejvyzrálejší počin L.O.V.E. (1999). A ačkoliv síla Narvanu byla vždy především v živé prezentaci a na desky se mu jeho energii nikdy nepodařilo adekvátně přenést, s odstupem časuse ukazuje, že tahle formace byla neprávem poněkud podceňována. Chápu, že nevídaný 'mediální pres' po vydání debutu mnoha lidem lezl krkem (ani já jsem nebyl výjimkou a dobře si vybavuji, jak jsem s hrůzou čekal, že i po otevření nějaké konzervy na mne vyjukne Feinbergova holá hlava...), nicméně poněkud nešťastný způsob promo-kampaně je jedna věc, zatímco samotná písničková kvalita věc druhá. A skladby jako Nebudu se bát, Bude-li to, Láska nebeská či novější Trable, L.O.V.E. nebo Bez blinkru jsou prostě dobré rockově-popové záležitosti s patřičně tažnými melodiemi, gustovní muzikantskou 'omáčkou' i chytrými a zároveň většinou též vtipnými texty.

Na Best Of naleznete také dvě nikdy nevydané věci Narvanu - pokud jsou moje informace správné, vznikly v téže době jako album L.O.V.E.. Zatímco Už ti nechci lhát je velice příjemná rockůvka, funkový Déšť se jeví v podstatně matnějším světle. Ovšem na druhou stranu, z jeho refrénu Svět patří těm, kdo vydrží/Nebe je pro ty, co se dlouho nezdrží - při vědomí toho, co se pár měsíců po jeho napsání stalo - doslova mrazí v zádech...

Mario, příteli (myslím, že tě tak po našich posledních setkáních mohu nazývat), za tenhle počin se ani tam nahoře stydět nemusíš.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2001/12