26.2.2003 | Autor: Jaroslav Špulák

Epic/Sony Music/Bonton (52:20)
Představitelé moderního pojetí klasického heavy metalu, opravdu moderního - maskoti Mudvayne - změnili image. Není to nejpodstatnější informace, ale je to změna, která tak trochu provází i hudbu. Zatímco na předcházejícím disku byli složití a v hledání překotností, změn a exhibic zašli tak daleko, že nahrávka byla vyloženě pro fajnšmekry, tentokrát ubrali. Je třeba si k tomu všemu ještě vštípit do hlav, že jsou opravdu razantní a agresivní skupinou, která na metalové riffy nedá dopustit. Chápe je jako pravověrný základ.
Not Falling je nejvýraznější úhybný manévr. Našli při něm až vtíravou melodii (nezbavili jej ale depresivních zvukových propadů), zrealizovali videoklip a namířili k hudebním TV kanálům. Obroušenost hran nového soundu se na desce objevuje i v dalších okamžicích, druhdy křikloun Chüd začal místy zpívat, nicméně červenou nití je enormní snaha využít absolutnosti tvůrčí svobody. Písničky se lámou na začátku, uprostřed i ve finále, kytarista Güüg chvíli struny hladí, pak zase masíruje, rytmická sekce se nezastaví, a to všechno na albu těsní a neprofukuje.
Cesta Mudvayne je zřejmá. Od starých složitostí by na následujícím počinu mohli dojít k písničkám. Zatím je to kompromis. Dotýkají se teď trochu Systém Of A Down.


Body:

Psáno pro: &musiQ 2003/02