24.6.2002 | Autor: Alex Švamberk

SPV/Globus Music (45:18)
Motörhead představují instituci, a u těch je dobré, když se nemění. Hammered se nese v duchu klasických alb: přináší hrubě tesaný rockandroll, jehož síla tkví v primární energii a syrovosti, které jsou prazákladem metalu i hard core. Ocelová pěst to sice není, roky se nedají zastavit, ale původního ducha není těžké vycítit. Lemmyho hlas sice trochu ztratil na síle, ale hudba se nese v intencích klasických alb. Skladby, jejichž motorem je dunivá basa, stojí na hutných riffech přebuzené kytary. Protože Motörhead nezapomínají na refrény ani na sice nijak objevná, zato však patřičně sevřená sóla, nepůsobí stylový materiál monotónně. Pravda, úvodní Walk A Crooked Mile je až příliš melodické, ovšem Brave New World dojem napraví a předznamená vrcholné kousky alba. Slavnější doby připomene blok skladeb začínající Mine All Mine. Skupina přitom až do konce alba nepoleví v tempu ani naléhavosti, což potvrzuje Kill The World oplývající drsností, vyvážený Dr. Love či hrubá No Remorse ozvláštněná kosmickým sólem. Velké finále pak představuje divoká jízda Red Raw.

V diskografii Motörhead Hammered rozhodně nepředstavuje základní kámen ani jeho případnou náhradu. Zenit má kapela sebou, ovšem daříse jí udržet nasazenou laťku a nestat se parodií sebe sama. Hammered není zbytečnou deskou a skupina nevaří z vody - sice se drží osvědčeného receptu i stejných surovin, ovšem mistr kuchař dobře ví, jak je upravit, takže koncertní menu obohatil o další nezapomenutelné kousky.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/06