30.4.2011 | Autor: Ivan Ivanov

EMI (39:13)
Hodně šťouravej, a v tomto konkrétním případě přímo nesoudný, jedinec by možná položil na stůl otázku, kam se na svém dvacátém prvním studiovém albu hudebně posunuli Motörhead? Ale není to na místě, protože po pětatřiceti letech hraní se žádná kapela na světě hudebně nikam neposouvá. Navíc ve spojení s Motörhead slova posun či vývoj znějí téměř absurdně, stejně tak jako v případě AC/DC. Přesto: Lze na The Wörld Is Yours nalézt něco nového či překvapivého, když i ten obal desky by se dal snadno splést s obalem kterékoliv desky od Ace of Spades výš?
Odpověď zní: Ano. Lemmy, Mikkey Dee a Phil Campbell natočili deset nových velmi svěžích skladeb a dostali se nad rámec heavy metalu a hard rocku. Jedním slovem, dneska Motörhead hrají jakýsi odpíchnutý globální rokenrol, ale… pořád ve stylu Motörhead! Třeba pátá skladba s názvem Rock ‘n’ Roll Music by klidně mohla být z repertoáru Status Quo, ale díky hlasovému projevu Lemmyho jsou to Motörhead jak vyšití, a přitom jiní. Jinými slovy, kapela absolvovala přerod uvnitř sebe samé. Natočila výborné album a navíc zůstala svá a ortodoxně věrná svému rokenrolovému náboženství. A to je překvapení samo o sobě, anebo ne?

Zlatý hřeb: Born to Lose, Waiting for the Snake
Zní to jako: Motörhead jak vyšití, a přitom jiní

Body: