30.7.2004 | Autor: Jindřich Göth

Attack Records/BMG (47:20)
Jak psát o Morrisseym a nezmínit The Smiths? Stín legendární čtveřice je natolik silný, že dosahá až na nejnovější Mozzerův počin. Ujasněme si tedy na úvod jednu důležitou věc. Ať už Morrissey během své sólové dráhy nazpíval sebelepší písničku (a že těch opravdu povedených rozhodně nebylo málo), ani jedna se nemohla rovnat čemukoliv z dílny Morrissey/Marr. Je to logické, některé věci se zkrátka neopakují.


Nové album Moz pyšně avízoval jako nejlepší, což dnes může brát vážně jenom člověk, který nikdy neslyšel o zákonitostech showbusinessu. Ovšem po několika pečlivých posleších se toto tvrzení nezdá až tak velkohubé. You Are The Quarry v každém případě patří mezi Morrisseyho nejlepší nahrávky. V první řadě je nutno vyzdvihnout zvuk a celkovou produkci. Album zní svěže, plasticky a nadupaně. Nejpozději u singlovky Irish Blood, English Heart vám dojde, že takto energicky Mozza nezněl už dlouho, jestli vůbec kdy. Ve srovnání s předchozím Maladjusted novinka jednoznačně vítězí.


Pojďme k samotným písničkám. V I Like You, I Have Forgiven Jesus, Come Back To Camden a hlavně First Of The Gang To Die má Morrissey páteř alba. Jde o jednoznačné trefy do černého. Zbytek ovšem nijak nepokulhává a vesměs se pohybuje v rovině velmi slušného nadprůměru. Perlička: závěrečná You Know I Couldn't Last se rozjíždí riffem ze skladby The Drowners od Suede.


Pokud jde o texty, Morrissey neuhnul ani o píď. Rozhlíží se kolem sebe, ale i v sobě, glosuje, kritizuje, přihodí něco narcistní sebelítosti. On už jiný nebude, mějme ho rádi.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/07