24.8.2002 | Autor: Alex Švamberk

Hammerheart/Globus Music (53:10)
Mezi kapelami, které spojují pomp rock s melodickým heavy metalem, patří Morifade k těm přesvědčivějším. Přestože vycházejí z odkazu art rocku a klasického metalu, neutápějí se v minulosti. Kladou sice důraz na propracované harmonie včetně vokálních i na silné melodie, nezapomínají však na sevřenost a drive. Skladby zbytečně nenatahují, nelibují si totiž v dlouhých předehrách - byť Jesper Johansson střídá elektrickou kytaru s akustickou -, ani v nadměrném sólování. Úderné bicí pak vytvářejí protiváhu melodickým vyhrávkámaž europovských kláves. Ani v baladách Nevermore a Revive For Awhile se neutápějí ve zbytečném sentimentu, čerpají sice ze středověké hudby, ale nezapomínají na kontrast a gradaci.

Rychlejší skladby jsou však přece jen přesvědčivější, byť i ony jsou místy až příliš líbivé. Morifade sice netkví v minulosti, ovšem občas se nebezpečně blíží hranici popmetalu, kterou nepřekročili jen díky razantní hře bubeníka Kima Arnella.




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/08