22.5.2002 | Autor: Veronika Schmidtová

Minority Records (45:40)
Z cesty do neurčitého neznáma dýchne drama. Alespoň by tomu tak mělo být. Tento předpoklad ale na hlavu staví debutovou sólovou deskou letos šestadvacetiletý Američan Michael Nace. Jeho putování pryč je poklidné a prosté čehokoliv, o co by se mohla recenzentova klávesnice pohodlně opřít.

Takže nezbývá než plýtvat místem na přívlastkové věty typu 'album, jež splňuje nároky na chill out pro zdrásané uši rockera', 'kde se dokonalé zvonivé kytary snoubí s decentními aranžmá', 'oslovující především vyrovnaným hudebním názorem a vypravěčstvím' a '...nedoporučuje se pouštět na rozjetém večírku'. Všechno je to pravda, i když poněkud klišovitě podaná.

Nebo lze alibisticky doporučit podobné desky, čímž se zabere těch pár centimetrů čtverečných tiskové plochy, které si toto album vážně zaslouží a zároveň se vyhne neučtitelnému, jakože poetickému šveholení: z poslední doby se snadno nabídne srovnání s geograficky nám bližšími muzikanty typu Badly Drawn Boy či Stephen Duffy, jenž se realizuje v projektu The Lilac Time. Michaelovo pojetí ale v prazákladech uhýbá přece jen jiným směrem než snažení výše zmíněných: tíhne k jazzu či do jižní Ameriky.

Nesmí se také opomenout faktografické údaje, jež tvorbu tohoto decenťáka více přiblíží Středoevropanovi: jedna z písniček se jmenuje jako deska našich Waawe (Timestorm Was The Signal), nebo - zpátky do Ameriky - některé slechy uslyší na jména nezávislé scény východního pobřeží Ameriky Drill For Absentee (kde Michael hrával) či Geoff Turner (New Wet Kojak, produkce této desky), jehož vazby na produkci českého vydavatelství Minority Rec. jsou dostatečně provařené.

Nebo by možná stačilo jenom prostě konstatovat: Voyage Out je hezky ozdravná deska.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/05