5.6.2009 | Autor: Michal Husák

Warner (52:04)
Někdejší vládci surového rock´n´rollového hřmění se na nové desce emotivně rozpínají až nad nebesa. Mastodon spíš vyvolávají psychedelické retro-duchy zašlých časů než aby hladově osahávali progresivní hranice moderního rocku. Přesto znovu nabízejí všechno, jen ne okoukané a laciné zboží. Crack The Skye je evidentně nejkřehčí nahrávka v diskografii kapely, ale nepodceňujme sílu kontrastních výbojů a hloubku duševních pochodů, které vznik alba inspirovaly. Znovu se potvrzuje, že zdánlivé odlehčení projevu nemá nic společného s působivostí a naléhavostí výsledku. Někdo možná namítne, že je album překombinované, neupřímně kašírované a kdo ví co ještě, ale pro mě osobně jde o jedno z vrcholných děl současného hard rocku – respektuje minulost, její odkaz chápe po svém, spoustu zajímavého nabídne už "na slupce", ale zároveň skrývá hodně spodních proudů. A i když je to ryze iracionální argument – prostě z nahrávky cítím dobré vibrace.

Zlatý hřeb: Crack The Skye
Zní to jako: inteligentní tvrdá muzika


Body: