13.7.2009 | Autor: Michal Husák

Sony (46:06)
Na předchozích deskách Welšanů už byla cítit únava, k čerstvému počinu Journal For Plague Lovers ovšem onen přívlastek - čerstvý - zase docela pasuje. Kapela samozřejmě po dvaceti letech na scéně nepřináší nic převratného, nevrátilo se syrové rebelství prvních nahrávek, z písní nevyčnívá ani pronikavá chytlavost jejich popově rádiového období. Přesto má ta deska víceméně všechno, co může fanoušek Manics v roce 2009 požadovat, obzvlášť potěší přirozeně civilní atmosféra. Melodií i sytých kytar je tu tak akorát, z pánů vyzařuje nadhled a chuť hrát si pro radost, co na tom, že roky běží a ta nejsilnější, prvotní energie i invence je v nenávratnu... A když už má být řeč o jakémsi oživení ducha téhle důstojně zrající partičky, nemůže chybět tradiční kapelní folklór s pomyslnou přítomností zmizelého Richeyho Edwardse. Pozůstaí zalovili v archivu a z jeho pera - či spíše stroje, jak napovídá foto v bookletu - pocházejí všechny texty!

Zlatý hřeb: Journal For Plague Lovers
Zní to jako: důstojné stárnutí se vztyčenou hlavou

Body: