27.7.2005 | Autor: Stefan Segi

Indies (58:21)
Ačkoliv se spolupráce těchto tří nestorů české scény datuje již od konce osmdesátých let, jejich uvolněné muzicírování si v teple domovů můžeme vychutnat až nyní. Hlavně od nich nečekejte žádné novoty. Hned v úvodní Rain vykládá trio karty na stůl. Prokopův nedokonalý, avšak charismatický hlas se dokáže přenést i přes svahilštinu, zatímco jamování jeho dvou souputníků dá vzpomenout na Hot Club de France. V podobně oddechovém duchu se nesou i zbylé písně. Prokop a kumpáni mají v malíku jak stará blues, tak i písničky z doby Framus 5, které prokládají vcelku zdařilou improvizací. Možná bych k staromódním deskám měl být přísnější, ale je těžké dívat se kriticky na krásné písničky s Andrštovou hbitou kytarou, procítěnými houslemi v rukou Jana Hrubého, nemluvě o nestárnoucím šarmu Prokopova hlasu. Je mezi nimi zvláštní chemie, důvod, proč si jejich desku nepustíte jen jednou.

Zlatý hřeb: Miss July
Zní to jako: Django Reindhart, Joni Mitchell, John Lee Hooker


Body:

Psáno pro: časopis mGuide 2005/03