24.11.2007 | Autor: Petr Korál

Universal (40:42)
Michal Hrůza zraje opravdu jako nějaký dobrý ročník kvalitního vína. Už poslední nahrávky, které vytvořil s Ready Kirken (a Hrůza byl jejich hlavním autorským tahounem, o tom nemůže být sporu), měly daleko k rozjuchaným postpubertálním popěvkům známým ze starších desek tohoto souboru. Na své sólové prvotině je ovšem Hrůza ještě dospělejší, a to jak hudebně, tak textově. A nejde určitě jen o to, že většinu obsahu alba tvoří přemýšlivě melancholické písně – i když, pravda, v této poloze je Hrůza nejsilnější a nejpřesvědčivější. Neboť pokus o humor (Píseň kovbojská aneb parodie na country s hostující Lenkou Dusilovou) se hrubě nepovedl... Ovšem jinak je Bílá velryba opravdu chytrá deska plná kultivovaných skladeb, které si ovšem, a to zdůrazňuji, vesměs vyžadují vícero poslechů. Skutečné písňové perly nutně nemusejí oslňovat ihned zaregistrovatelným jasem...

Zlatý hřeb: Jsi má baletka co tančí, Bílá velryba
Zní to jako: poměrně inteligentní pop

Body: