29.12.2002 | Autor: Hynek Dedecius

Kranky/Rough Trade/Panther (64:48)
Ta ruka na obalu vás zasáhne. Dokáže hladit i láskyplně čechrat hřívu, leč chvílemi také silně svírat a tlačit. Low i pošesté a tentokrát zřejmě nejvíce okatě strhávají plot mezi křehkým a naléhavým a s každým songem obratně mění náboj i zbraně. Ve svém mírumilovném útoku na emoce posluchačů přitom ani zdaleka nepolevují a přestože je Trust jejich zřejmě nejbarevnějším počinem, nepodléhají riziku nesourodosti. Pozitivitou prodchnuté kusy (jako Last Snowstorm Of The Year, La La La Song) se přirozeně prolínají s hutnějšími tmavými zákoutími (John Prine) a pro Low typický tichý minimalisticky pojatý hudební doprovod (skvěle funkční třebas v Point Of Disgust) několikrát ustupuje i nečekaně hlučným momentům - vždyť skladba Canada s repetitivním masivním kytarovým valem kontrovaným Alanovým vysokým zpěvem patří bezpochyby mezi nejenergičtější výtvory skupiny. Na rozdíl od komorně akustických ranných alb se tak na Trust uplatnilo širší zvukové spektrum a byl rovněž kladen důraz na pestřejší aranže, onu končetinu ovšem nikdo nepochroumal a jedinečný Low-rukopis zůstává nepozměněn. Kurz hlavní devizy tria Alan Sparhawk, Mimi Parker a Zak Sally - psaní neobyčejně silných melodií a jejich kouzelná pěvecká interpretace - se stabilně drží na vysoké úrovni a zatím nic nenasvědčuje případné hrozbě devalvace.




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/12