28.2.2003 | Autor: Milan Slezák

Reprise Records (75:11)
Deska inspirovaná americkým básníkem a prozaikem 19. Století, Edgarem Allanem Poem, je v mnohých ohledech specifická. Pomineme-li fakt, že vychází ve dvou různých verzích (na jednom disku nebo jako dvojCD), zůstává nám ještě dost zajímavých charakteristických znaků. Především je to účast exkluzivních hostů (Willem Dafoe, David Bowie, Steve Buscemi, Ornette Coleman a další) a celé pojetí projektu, kdy vedle sebe stojí písně, hudba instrumentální (A Thousand Departed Friends) a mluvené slovo jako v podstatě rovnocenné složky. Z hlediska čistě hudebního se tu lze setkat s gospelem v I Wanna Know (The Pit And The Pendulum - tedy Jáma a kyvadlo), názvuky jazzu (Guilty), baladou (Call On Me) či á capella zpívanou Baloon. Edgar Allan zní jako symbióza big bandu s rockovou dusající rytmikou, Broadway Song jak z jazzové kavárny, garážový rock zastupuje např. Blind Rage a opomenout nelze ani svéráznou úpravu skladby Perfect Day posunutou zde až kamsi do vod osobitě pojaté new age music. Přes určitou 'žánrovou' roztříštěnost tvoří deska jeden pevný celek, spíše cosi jako záznam fiktivního divadelního představení, které ponechává dostatek prostoru pro vlastní představivost posluchače. Album s vlastní specifickou atmosférou.

Body:

Psáno pro: &musiQ 2003/02